Kiss Blog - DJ Sonido / Jirka Halák
Jak jsem dražil
23.6.2010
Při brouzdání internetem jsem si všimnul reklamy jak uživatel XY koupil LCD televizi za pouhých 17.40,- a říkám si, že na to kouknu. Systém je jednoduchý. Musíte prostě zadat nejnižší a jedinečnou nabídku nebo chcete-li nejmíň a musíte být jediní! To vše naslepo – nevidíte jak se aukce vyvíjí. Pro každý příhoz ale potřebujete kredit, který stojí 9,-. Tak jsem se vyzbrojil kreditem v řádu stokorun, vyhlídnul jsem si parfém s vidinou, že udělám přítelkyni radost a šel jsem do toho. Okoukal jsem ten systém, takticky položil nabídky a čekal. Ještě 30 vteřin před koncem se zdálo, že parfém je můj za 40 haléřů, ale nebyl. 10 sekund před uzavřením aukce se sesypaly nabídky ze všech stran a skončil jsem jen s otevřenými ústy. Ve finále jsem rozházel kredity za 600,- a bez úspěchu. Posléze jsem podle záznamů již proběhlých aukcí zjistil, že účastníci akce skoupí veškeré částky od 10 haléřů až klidně po 30 korun. Toto rozmezí se s desetihaléřovou stupnicí rovná hodnotě rovných 300 kreditů! A teď se ptám jestli se to někomu skutečně vyplatí? Tisíce v kreditech, čas proseděný u PC a nejistý úspěch? Raději si věc koupím za plnou cenu, protože ve finále bych za ni stejně takřka tolik zaplatil, ikdyž se to na první pohled nezdá a nikdo mi nevymluví, že je to jinak. Běžte raději ven, na pivko s přáteli, protože tohle je něco jako hrací automaty, bohužel...
